Zákon v plném znění ke stažení zde: zakon_131_1936.rtf (402,2 kB).

 

131/1936 Sb.

ZÁKON

ze dne 13. května 1936

o obraně státu.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

HLAVA I.

Základní ustanovení.

§ 1

Obrana státu.

Obranou státu se rozumějí veškerá opatření, ať vojenská nebo jiná (čítaje v to zejména i záměrné využití hospodářských a jiných sil obyvatelstva), která mají za účel čeliti jakémukoliv ohrožení státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, ústavní jednotnosti, demokraticko-republikánské formy a bezpečnosti Československé republiky nebo útoku na ně.

§ 2

Účel zákona.

Tento zákon ustanovuje podrobněji v dalších svých ustanoveních, jakým způsobem mají býti zabezpečeny zájmy obrany státu (§ 1) a jakých prostředků lze k této obraně užíti.

(...)

 

HLAVA IV.

Některá další všeobecná ustanovení o obraně státu.

(...)

§ 39

Nedovolené zpravodajství.

(1) Uveřejnění zpráv uvedených v § 23, č. 1 zákona na ochranu republiky se trestá podle téhož ustanovení zákona, i když se neděje tiskem.

(2) Mezi zprávy, uvedené v § 23, č. 1, odst. 1 zákona na ochranu republiky, náležejí i zprávy o podnicích důležitých pro obranu státu, o komunikačních prostředcích (radioelektrických vysílačích, poště a telegrafech, železnicích, silnicích ap.), pokud těchto podniků a prostředků má býti použito k účelům obrany státu.

(3) Zákaz podle § 23, č. 1 zákona na ochranu republiky vydává ministerstvo vnitra nebo úřad, kterému to ministerstvo vnitra svěří; jde-li o případ § 23, č. 1, odst. 1 téhož zákona, anebo odstavce 2 tohoto paragrafu, stane se tak na dožádání ministerstva národní obrany. Zákaz třeba vhodným způsobem vyhlásiti.

(4) Za branné pohotovosti státu může býti se zřetelem k zájmům obrany státu vydán zákaz uveřejňovat i jiné zprávy než ty, které jsou uvedeny v § 23, č. 1, odst. 1 a 2 zákona na ochranu republiky; přestoupení takového zákazu se rovněž trestá podle § 23 zákona na ochranu republiky.

§ 40

Opatření v oboru dorozumívacích zařízení.

(1) Držitelé soukromých zařízení pro sdělování nebo výměnu jakýchkoli zpráv (značek, písmen, slov, obrazů, výkresů a zvuků) jiným způsobem než pomocí elektrické energie jsou povinni na vyzvání ministerstva národní obrany nebo velitelství (úřadu), kterému to ministerstvo národní obrany svěří, učiniti do stanovené lhůty a na vlastní vrub opatření, jímž by bylo umožněno státní správě kontrolovati provoz na těchto zařízeních, a jsou podle okolností povinni provoz takových zařízení zastaviti a zařízení odkliditi. Za zastavení provozu nepřísluší držitelům zařízení uvedených v tomto paragrafu žádná náhrada.

(2) O zařízeních pro sdělování nebo výměnu jakýchkoli zpráv (značek, písmen, slov, obrazů, výkresů a zvuků) pomocí elektrické energie platí ustanovení § 92.

§ 41

Opatření v oboru fotografických přístrojů, zařízení a snímků.

(1) Vládní nařízení může vývoz nevyvolaných snímků získaných fotograficky vázati povolením úřadu stanoveného tímto nařízením, a třeba-li, může jej podrobit i jiným omezením anebo vůbec zakázat.

(2) Vládní nařízení může dále povolením úřadu stanoveného tímto nařízením vázati i dovoz přístrojů a zařízení, jimiž lze zhotoviti fotografické snímky, a třeba-li, může dovoz takových přístrojů a zařízení a použití jich podrobiti i jiným omezením anebo vůbec zakázat.

(...)

 

HLAVA V.

Obrana státu za branné pohotovosti státu.

(...)

§ 92

Pošta a telegrafy.

(1) K účelům obrany státu lze užíti všech poštovních zařízení a státních i soukromých telegrafů se vším příslušenstvím.

(2) Při užívání poštovních zařízení a státních anebo soukromých telegrafů podle odstavce 1 přísluší vojenské správě přednost; podrobnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem národní obrany a ministerstvem pošt a telegrafů.

(3) Pokud toho vyžaduje zájem obrany státu, ministerstvo pošt a telegrafů omezí nebo zastaví provoz poštovních zařízení a státních i soukromých telegrafů, a to i před vstupem státu do branné pohotovosti; stane se to zejména, bude-li to ministerstvo národní obrany nebo hlavní velitel žádati. V poli je k omezení nebo zastavení uvedeného provozu oprávněn též hlavní velitel – a je-li nebezpečí v prodlení, v své oblasti i velitel armády – uvědomí však o tom neprodleně ministerstvo národní obrany a ministerstvo pošt a telegrafů. Těmito ustanoveními nejsou dotčena platná jinak právní ustanovení o omezení nebo zastavení provozu poštovních zařízení a státních i soukromých telegrafů. Dojde-li k omezení nebo zastavení provozu telegrafů, může býti provedeno i přerušení a odklizení příslušných technických zařízení.

(4) Tam, kde je toho třeba v zájmu obrany státu, zejména v poli, může vojenská správa převzíti státní i soukromé telegrafy i s příslušenstvím zcela nebo zčásti do svého výhradního užívání.

(5) Při užívání soukromých telegrafů může je vojenská správa na svůj náklad přechodně pro tento účel upraviti.

(6) Ministerstvo pošt a telegrafů může v dohodě s ministerstvem národní obrany v zájmu obrany státu – a to i před vstupem státu do branné pohotovosti – naříditi, aby telegrafní vedení v pohraničním pásmu (§ 34, odst. 1), zejména pak ta, jež jdou přes hranice státu, byla přerušena a příslušná technická zařízení v potřebném rozsahu odklizena; toto přerušení a odklizení provedou ihned orgány státní správy. S přerušením soukromého telegrafního vedení se zastavuje provoz i na zbývající části vedení. Mělo-li by dojíti k obnovení přerušeného vedení a k znovuzahájení provozu na něm, třeba o to žádati u ministerstva pošt a telegrafů, které o věci rozhodne v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(7) Bude-li to ministerstvo národní obrany žádati, zruší ministerstvo pošt a telegrafů – a to i před vstupem státu do branné pohotovosti – vůbec koncesi na soukromé telegrafní zařízení, jehož vedení je v pohraničním pásmu (§ 34, odst. 1), zejména jde-li přes hranice státu, a dá příslušná technická zařízení svými orgány ihned odkliditi.

(...)

§ 125

Censura a jiná mimořádná opatření k ochraně veřejných zájmů.

(1) O censuře a jiných mimořádných opatřeních k ochraně veřejných zájmů v oboru divadel, filmů, telegramů, telefonních hovorů, poštovních a jiných zásilek platí příslušná právní ustanovení; pokud tato ustanovení nejsou v celém státě jednotná, může je vláda nařízením pro celé státní území upraviti jednotně.

(2) Censuru telegramů, poštovních a jiných zásilek, určených pro příslušníky branné moci v činné službě neb jimi odesílaných, může naříditi ministerstvo národní obrany a prováděti ji samo orgány vojenské správy.

(3) O mimořádných opatřeních k ochraně veřejných zájmů v oboru tisku platí dosavadní právní ustanovení s těmito doplňky:

a) Uloží-li státní úřad bezpečnostní povinnost předkládati povinné výtisky před jich vydáním (preventivní censura), platí tato povinnost pro všechny tiskoviny (tiskopisy), vyjímajíc ty, které podle tiskových zákonů nemusí býti opatřeny povinnými údaji.

b) Státní úřad bezpečností, jemuž se má předložiti povinný výtisk, může:

aa) zakázati vydání nebo rozšiřování tiskoviny, jejímž obsahem by mohly býti ohroženy zájmy obrany státu, neb jiné důležité zájmy republiky Československé neb jejích spojenců, anebo veřejný klid a pořádek;

bb) zakázati rozšiřování tiskoviny, při jejímž vydání nebylo dbáno podmínek neb omezení stanovených státním úřadem bezpečnostním, nebo jejíž vydávání bylo tímto úřadem zastaveno (§ 10 zákona č. 300/1920 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 125/1933 Sb. z. a n.).

Je-li nebezpečí v prodlení, může z důvodu uvedeného pod písm. aa) zakázati zatímně rozšiřování tiskoviny kterýkoli státní úřad bezpečnostní.

c) Ministerstvo vnitra může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dovoz, dopravu a rozšiřování tiskovin z ciziny podrobiti zvláštním omezením nebo podmínkám anebo je zakázati.

d) Zákaz rozšiřování tiskoviny třeba vyhlásiti v Úředním listě republiky Československé. Takový zákaz zahrnuje v sobě i zákaz dovozu a dopravy a platí, není-li v něm jinak stanoveno, pro celé státní území. Tiskoviny, jichž rozšiřování bylo zakázáno, třeba zabaviti a prohlásiti za propadlé.

e) Kdo přestoupí zákaz vydání, rozšiřování, dovozu nebo dopravy tiskoviny podle tohoto paragrafu, bude potrestán soudem za přečin trestem stanoveným v § 18, odst. 3 zákona ze dne 10. července 1933, č. 126 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují tiskové zákony.

(4) Vláda může naříditi podle potřeby i censuru a jiná mimořádná opatření k ochraně veřejných zájmů v oboru zařízení pro reprodukci zvuku (gramofonových desek, fonografických válců, perforovaných papírů, plechů a p. pro zvukové přístroje), a třeba-li, i v oborech jiných.

(5) Vláda zřídí za branné pohotovosti státu ústřední censurní komisi a rozhodne, kterému členu vlády bude tato komise podřízena. Tato komise je povolána, aby podle rozhodnutí a pokynů uvedeného člena vlády censuru jednotně řídila, usměrňovala, jí využívala a ji kontrolovala; členy této komise jmenuje ministerstvo národní obrany a ostatní zúčastněná ministerstva. Orgány censuru provádějící (dosavadní i za branné pohotovosti státu nově zřízené) jsou ve vykonávání této své činnosti podřízeny přímo uvedené ústřední censurní komisi.

§ 126

Omezení v oboru radioelektrických zařízení.

(1) Vedle opatření podle jiných zákonných ustanovení mohou býti učiněna v oboru radioelektrických zařízení z důvodu státní bezpečnosti ještě dále uvedená opatření.

(2) Okresní (státní policejní) úřady mohou osobám, které vyrábějí, prodávají, provozují nebo drží jakákoli (přijímací i vysílací) radioelektrická zařízení a součástky, naříditi, aby v lhůtě k tomu určené odevzdaly tato zařízení, jakož i jejich součástky, kterých možno použíti k sestrojení nebo provozu takových zařízení, na místo tímto úřadem stanovené a ponechaly je tam v úřední úschově. Radioelektrická zařízení a součástky, odevzdané v stanovené lhůtě osobami, které nebyly oprávněny je vyráběti, prodávati, provozovati nebo držeti, zadrží se bez náhrady v prospěch státu; rozhodnutí o tom učiní okresní (státní policejní) úřad. Za odevzdání radioelektrických zařízení a jejich součástek do úschovy a za škodu z toho vzešlou nepřísluší náhrada.

(3) Stát může radioelektrická zařízení a součástky, které byly odevzdány do uschování podle ustanovení předcházejícího odstavce, převzíti do užívání nebo do vlastnictví. V tom případě platí o náhradě ustanovení §§ 151 a násl.

(4) Po dobu opatření podle odstavců 2 a 3 nemohou osoby tam uvedené, které mají povolení (koncesi) k výrobě, prodeji, provozu nebo držbě radioelektrických zařízení, vykonávati své právo vyplývající z takového povolení (koncese) a přestává na tuto dobu též povinnost platiti příslušné poplatky; za radioelektrická zařízení, odevzdaná podle odstavce 2, nesmějí si osoby tam uvedené opatřiti žádná zařízení náhradní.

(5) Odevzdání radioelektrických zařízení a jejich součástek do úřední úschovy podle odstavce 2 může býti nařízeno i všeobecně vládním nařízením nebo nařízeními politických (státních policejních) úřadů.

(6) Odevzdá-li osoba, mající u sebe bez povolení radioelektrické zařízení, na úřední výzvu podle tohoto paragrafu toto zařízení v stanovené lhůtě podle ustanovení odstavce 2, přestává býti trestnou za nedovolenou držbu a provoz tohoto zařízení.

(7) Součinnost s poštovní a telegrafní správou, jakož i s vojenskou správou při opatřeních podle odstavce 2 se upraví dohodou mezi ministerstvem vnitra, ministerstvem pošt a telegrafů, ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a ministerstvem národní obrany.

(8) Výroba, prodej, provoz a držba radioelektrických zařízení, jakož i dovoz jich z ciziny mohou býti vedle podmínek stanovených platnými zákony vázány z důvodu státní bezpečnosti ještě dalšími podmínkami, stanovenými vládním nařízením.

(...)

§ 180

Prozrazení obchodního nebo výrobního tajemství.

(1) Kdo úmyslně vyzradí nepovolané osobě výrobní neb obchodní tajemství (§§ 32 a 33), o němž nabyl vědomosti jakožto orgán, jemuž byla svěřena prohlídka nebo dozor podle ustanovení tohoto zákona, vládních nařízení neb jiných předpisů podle něho vydaných, anebo jinak při své úřední činnosti, bude potrestán pro přečin vězením nebo tuhým vězením od jednoho měsíce do dvou let.

(2) Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že se takové obchodní nebo výrobní tajemství, o němž nabyl vědomostí způsobem uvedeným v odstavci 1, může státi známým nepovolané osobě, bude potrestán soudem za přestupek vězením od osmi dní do tří měsíců.

(...)

Kontakt

Jakub Končelík
děkan
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
Smetanovo nábřeží 6
110 01 Praha 1
telefon: (+ 420) 222 112 236

Dean
Faculty of Social Sciences
Charles University Prague
Smetanovo nabrezi 6
110 01 Prague
CZECH REPUBLIC
+420.222112236 e-mail:koncelik@fsv.cuni.cz