Zákon uvádím v plném znění.

 

Zákon

ze dne 14. dubna 1920

o mimořádných opatřeních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1

Za války nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek, mohou býti podle tohoto zákona učiněna mimořádná opatření, obmezující nebo rušící dočasně svobody zaručené ústavní listinou v § § 107, 112, 113 a 116 a zákonem o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, a v souvislosti s nimi i jinaká opatření.

§ 2

Mimořádná opatření tímto zákonem připuštěná mohou býti nařízena nejdéle na dobu tří měsíců a pouze potud, pokud jsou nezbytně nutná k ochraně celistvosti státu, jeho republikánské formy, ústavy a k obnovení veřejného klidu a pořádku.

§ 3

K mimořádným opatřením jest třeba usnesení vlády, schváleného presidentem republiky.

§ 4

Usnesení vlády, ve kterém dlužno přesně uvésti, které odchylky od pravidelných předpisů a ve kterých místních a časových mezích se nařizují, vyhlašuje se ve formě vládního nařízení ve Sbírce zákonů a nařízení, v ústředním úředním listě a v úředním listě území, jehož se týče. Nařízení to musí býti podepsáno presidentem republiky a nejméně dvěma třetinami členů vlády, počítaje v to předsedu vlády nebo jeho náměstka (zástupce).

§ 5

Pokud se týče ústavního zákona o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, jsou přípustny tyto výjimky:

1. Lhůta § 3 může býti prodloužena na osm dní.

2. Státní úřad bezpečnostní může činiti opatření uvedené v § 4 i mimo případy v zákoně předepsané. Bylo-li takové opatření učiněno,budiž do osmi dnů proti postiženému zavedeno řádné řízení trestní; jinak opatření to pozbývá platnosti.

3. Propuštění na svobodu po složení jistoty podle § 5 může býti vyloučeno, pokud jde o trestné činy jmenované v § 12 tohoto zákona.

§ 6

Státní úřad bezpečnostní může za účelem trestního řízení pro trestné činy jmenované v § 12 kdykoliv i bez soudního rozkazu konati domovní prohlídky.

§ 7

Státní úřad bezpečnostní může naříditi zabavování a otevírání dopisů bez soudcovského rozkazu.

§ 8

Spolky a odbočky spolků - mimo spolky výdělečné - mohou býti podrobeny zvláštnímu dozoru úřednímu nebo zvláštním podmínkám; činnost jejich může býti zastavena a zřizování nových spolků a odboček učiněno závislým na povolení příslušného úřadu.

§ 9

Státní úřad bezpečnostní může zakázati konání schůzí na místech sloužících veřejné dopravě vůbec. Konání schůzí jiných může učiniti odvislým na úředním povolení; omezení toto netýká se schůzí voličů ode dne rozepsání do ukončení voleb.

§ 10

Vydávání a rozšiřování časopisů může býti omezeno, podrobeno zvláštním podmínkám, a v krajní nutnosti zastaveno, a provozování živností, jež vyrábějí a rozšiřují tiskopisy, může býti podrobeno zvláštnímu dozoru neb i zastaveno.

Časopisům periodickým může býti uložena povinnost předkládati povinné výtisky ve lhůtě nejvýše dvou hodin před vydáním; pro jiné tiskopisy do šesti tiskových archů může tato lhůta býti stanovena až na tři dny, pro tiskopisy obsáhlejší až na osm dní.

§ 11

Vládou, po případě orgánem od vlády k tomu zmocněným mohou býti vydány výjimečné předpisy o výrobě, prodeji, chování a nošení zbraní a střeliva, o pasech a hlášení, o chování a shlukování na veřejných místech, jakož i o demonstrativních jednáních a používání odznaků.

§ 12

Trestné činy uvedené v § § 5 a 6 jsou jednak skutky proti tomuto zákonu, jednak skutky proti státu, proti veřejnému řádu a pokoji, nebezpečné násilí, vražda, žhářství, loupež a válečná lichva, jakož i napomáhání k těmto trestním činům, a to, dokud nebude budoucím sjednoceným zákonem trestním upravena skutková podstata těchto činů, podle § § 58 až 62, 68 až 75, 76 až 94, 134 až 138, 166 až 169, 190 až 196 rakouského trestního zákona a podle § § 127 až 138, 142 až 151, 152 až 162,175, 176, 278 až 281, 288, 323 až 325, 330, 331, 344 až 349, 422 až 424,428,429 až 431, 434 až 436, 439, 444 uherského trestního zákona, § § 2 až 13 uherského zák. čl. XL. z r. 1914 a § § 2 až 5 a 7 až 12 zákona ze dne 17.října 1919, č. 568 Sb. z. a n.

§ 13

Kdo poruší nařízení vydaná na základě tohoto zákona, může býti politickým úřadem I. stolice (státním úřadem bezpečnostním, na území dříve uherském policejní administrativní vrchností) trestán - nelze-li užíti přísnějších ustanovení trestního zákona - pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do jednoho měsíce nebo obojím.

§ 14

Jakmile pomine nezbytná nutnost mimořádných opatření podle tohoto zákona přípustných, buďtež vládou ihned omezena neb úplně odvolána způsobem ustanoveným v §4.

§ 15

Vláda jest povinna nařízení vydaná na základě tohoto zákona předložiti nejpozději do 14 dnů Národnímu shromáždění nebo,nezasedá-li, stálému výboru podle § 54 ústavní listiny. Odepře-li aspoň jedna sněmovna nebo nezasedá-li Národní shromáždění, stálý výbor podle § 54 ústavní listiny souhlas vydanému nařízení, pomíjí jeho platnost; rovněž platnost jeho pomíjí, neučiní-li Národní shromáždění nebo stálý výbor podle § 54 ústavní listiny do měsíce ode dne vyhlášení tohoto nařízení žádného usnesení.

§ 16

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej vláda.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Švehla v. r.

Staněk v. r.

Dr. Hodža v. r.

Habrman v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Hampl v. r.

Dr. Heidler v. r.

Dr. Franke v. r.

Sonntág v. r.,

jako ministr financí a jako správce ministerstva pro zásobování lidu.

Dr. Winter v. r.

Klofáč v. r.

Dr. Beneš v. r.

Prášek v. r.

Dr. Veselý v. r.

Kontakt

Jakub Končelík
děkan
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
Smetanovo nábřeží 6
110 01 Praha 1
telefon: (+ 420) 222 112 236

Dean
Faculty of Social Sciences
Charles University Prague
Smetanovo nabrezi 6
110 01 Prague
CZECH REPUBLIC
+420.222112236 e-mail:koncelik@fsv.cuni.cz