Plné znění tiskového zákona z roku 1966 ke stažení: zakon_81_1966.rtf (35,1 kB)

 

ZÁKON

ze dne 25. října 1966

o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) V souladu s ústavně zaručenou svobodou projevu, slova a tisku využívají občané periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků k tomu, aby jejich prostřednictvím získávali informace, veřejně vyjadřovali své názory ke všem otázkám života společnosti a státu a iniciativně uplatňovali své podněty i návrhy. Toto právo slouží všestrannému rozvoji a uplatnění jejich osobnosti a zároveň upevnění a rozvoji socialistické společnosti.

(2) Svoboda projevu, slova a tisku a společenské poslání periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků jsou materiálně zaručeny tím, že se pracujícím a jejich organizacím dávají k dispozici vydavatelské a tiskové podniky, rozhlas, televize, film a jiné hromadné informační prostředky. Tyto prostředky jsou ve společenském vlastnictví a nemohou být předmětem soukromého podnikání.

§ 2

Posláním periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků je:

poskytovat včasné, pravdivé, všestranné a co nejúplnější informace o událostech ze všech oblastí života v Československé socialistické republice i v zahraničí;

prosazovat zájmy socialistické společnosti a všestranně napomáhat k uskutečňování jejich cílů;

spolupůsobit při rozvíjení socialistického vědomí občanů v duchu zásad ústavy a idejí politiky Komunistické strany Československa jako vedoucí síly ve státě a společnosti;

tlumočit a spoluvytvářet socialistické veřejné mínění a zvyšovat jeho úlohu při rozvíjení socialistické demokracie v životě společnosti;

přispívat ke zvyšování politické a kulturní úrovně občanů a jejich odborných znalostí;

napomáhat tvůrčímu úsilí občanů a uplatňování jejich aktivní účasti na správě a řízení státu a na hospodářské a kulturní výstavbě země.

§ 3

(1) Periodický tisk jsou noviny, časopisy a jiné periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě typické pro tento druh tisku. Za periodický tisk se však nepokládají sbírky zákonů, úřední věstníky a dále tiskoviny sloužící výlučně pro úřední, služební nebo provozní účely státních orgánů a organizací, vědeckých a kulturních institucí, hospodářských, společenských a jiných organizací.

(2) Hromadné informační prostředky jsou vedle periodického tisku agenturní zpravodajství, zpravodajské a ostatní publicistické části rozhlasového a televizního vysílání a zpravodajský film, jakož i zvukové a obrazové záznamy používané k pravidelné informovanosti veřejnosti o událostech, jevech, faktech a názorech v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

(3) Informace jsou zprávy, údaje, fakta a názory uveřejňované v periodickém tisku a v ostatních hromadných informačních prostředcích ve všech formách publicistiky.

ČÁST II

VYDÁVÁNÍ PERIODICKÉHO TISKU

§ 4

Periodický tisk mohou vydávat politické strany, dobrovolné společenské organizace, státní orgány, vědecké a kulturní instituce, hospodářské a jiné organizace k plnění svých společenských úkolů.

§ 5

(1) Oprávnění vydávat periodický tisk vzniká registrací.

(2) Registraci ústředního a krajského periodického tisku provádí ministerstvo školství a kultury, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu. Registraci ostatního tisku provádějí krajské národní výbory.

(...)

ČÁST III

POSTAVENÍ VYDAVATELE,

ŠÉFREDAKTORA A REDAKTORŮ

§ 10

(1) Plnění společenského poslání periodického tisku a jeho politickoideového programu a zaměření zajišťuje a za ně odpovídá vydavatel. U ostatních hromadných informačních prostředků je zajišťuje a za ně odpovídá příslušná organizace, na niž se vztahují všechna další ustanovení platná pro vydavatele.

(2) Z pověření vydavatele řídí hromadný informační prostředek šéfredaktor. (...)

(3) Šéfredaktor určuje obsah jednotlivého vydání hromadného informačního prostředku v souladu s jeho politickoideovým programem a zaměřením a v souladu se zájmy a cíli socialistické společnosti. Za obsah hromadného informačního prostředku a za dodržování jeho politickoideového programu a zaměření odpovídá šéfredaktor vydavateli. Kromě toho odpovídá podle platných předpisů za to, aby obsahem hromadného informačního prostředku nebyly porušeny zákonem chráněné zájmy společnosti, občanů a organizací. Je povinen zabezpečit, aby pravdivost a původ každé informace byly ověřeny s péčí přiměřenou okolnostem případu.

(...)

ČÁST IV

SOUČINNOST STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGANIZACÍ

§ 13

(...)

(2) Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace jsou povinny poskytovat šéfredaktorům i ostatním redaktorům v rozsahu jejich pověření informace nezbytné pro pravdivé, včasné a všestranné informování veřejnosti nebo jim umožnit přístup k takovým informacím.

(3) Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace odmítnou poskytnutí informace nebo přístup k ní, obsahuje-li

a) skutečnost tvořící předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství,

b) skutečnost, jejíž zveřejnění by prokazatelně mohlo poškodit zájmy státu nebo společnosti, nebo

c) skutečnost, jejíž zveřejnění je v rozporu se zásadami ochrany práv občanů.

(4) Orgány a organizace uvedené v odstavci 2 mohou však poskytnout šéfredaktorům a ostatním redaktorům pro jejich vlastní informovanost i informace, které nejsou určeny k uveřejnění. Tyto informace nesmějí šéfredaktoři ani redaktoři zveřejnit.

(...)

ČÁST V

OCHRANA PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ SVOBODY

PROJEVU, SLOVA A TISKU

§ 16

(1) Občané, kteří využívají ústavně zaručené svobody projevu, slova a tisku, požívají plné ochrany podle platných předpisů.

(2) Uveřejnění informace, která ohrožuje zákonem chráněné zájmy společnosti nebo občanů, je zneužitím svobody projevu, slova a tisku.

(3) Za ochranu společnosti a občanů proti zneužití svobody projevu, slova a tisku odpovídají vydavatel, šéfredaktor, redaktor a autor v rozsahu vyplývajícím z platných předpisů. Podle těchto předpisů se též posuzuje povinnost vydavatele k náhradě škody způsobené organizacím nebo občanům obsahem periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku.

§ 17

(1) Při ochraně zájmů socialistické společnosti napomáhá Ústřední publikační správa.

(2) Ústřední publikační správa zajišťuje, aby v hromadných informačních prostředcích nebyly uveřejněny informace, které obsahují skutečnosti tvořící předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství. Obsahuje-li informace takovou skutečnost, pozastaví Ústřední publikační správa její uveřejnění, popřípadě rozšiřování.

(3) Rozhodnutí Ústřední publikační správy o pozastavení přezkoumá na návrh vydavatele krajský soud. Pro řízení o návrhu platí občanský soudní řád.

(4) Je-li obsah informace v rozporu s jinými zájmy společnosti, upozorní na to Ústřední publikační správa šéfredaktora a vydavatele.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro jiné veřejné publikační prostředky a pro veřejnou činnost kulturních a osvětových zařízení.

§ 18

Ústřední publikační správa je ústředním orgánem státní správy. Za její činnost odpovídá ministr určený vládou. Územním orgánem Ústřední publikační správy pro Slovensko je Slovenská publikační správa. Podrobnosti o působnosti a organizaci Ústřední publikační správy upravuje statut, který vydá vláda.

ČÁST VI

OPRAVA NEPRAVDIVÝCH ÚDAJŮ

(...)

ČÁST VII

ROZŠIŘOVÁNÍ PERIODICKÉHO TISKU

§ 21

Vydavatelé mohou rozšiřovat svůj periodický tisk přímo nebo prostřednictvím organizace, kterou pověří ministerstvo školství a kultury, a má-li organizace sídlo na Slovensku, pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu.

(...)